Klop\u00fdtali jsme nerovnou cestou a ka\u017edou chv\u00edli do sebe nar\u00e1\u017eeli. Na\u0161e o\u010di se sice cel\u00e9 ty dv\u011b hodiny pod zata\u017eenou no\u010dn\u00ed oblohou usilovn\u011b sna\u017eily p\u0159izp\u016fsobit, ale stejn\u011b jsem vid\u011bl asi jako kdybych m\u011bl na hlav\u011b pytel.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTma byla tvrd\u00e1 jako kamen\u00ed,\u201c zadeklamoval jsem svoje obl\u00edben\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed. Sice vyp\u016fj\u010den\u00e9, ale\u2026 Pro\u010d ho nepou\u017e\u00edt, kdy\u017e se hodilo. Pan Olbracht by se jist\u011b nezlobil.<\/p>\n\n\n\n
\u201eTo docela sed\u00ed,\u201c uznal Miky a zastavil se, tak\u017ee jsem si narazil nos o p\u00e1nvi\u010dku na jeho batohu. Na chv\u00edli jsem uvid\u011bl roj hv\u011bzdi\u010dek a noc se nezd\u00e1la b\u00fdt tak tmav\u00e1, ale to rychle odezn\u011blo a z\u016fstala jen bolest.<\/p>\n\n\n\n
D\u00edk, Miky<\/em>, pomyslel jsem si, ale nahlas ne\u0159ekl nic.<\/p>\n\n\n\n \u201eCit\u00e1t z Nikoly \u0160uhaje loupe\u017en\u00edka,\u201c osv\u011btlil jsem je\u0161t\u011b, proto\u017ee kamar\u00e1di se st\u00e1le neh\u00fdbali. Ale uk\u00e1zalo se, \u017ee je to v\u016fbec nezaj\u00edm\u00e1.<\/p>\n\n\n\n \u201eDoleva, nebo doprava?\u201c zeptal se Mikyho posledn\u00ed z n\u00e1s \u2013 Bob. Zn\u011bl trochu nerv\u00f3zn\u011b a pom\u011brn\u011b dost na\u0161tvan\u011b. A\u017e te\u010f jsem si uv\u011bdomil, \u017ee stoj\u00edme na rozcest\u00ed.<\/p>\n\n\n\n \u201eCo jsem zat\u00edm odpozoroval, tak kdy\u017e jde\u0161 dol\u016f, je to zrada a za chv\u00edli mus\u00ed\u0161 zase nahoru,\u201c zamyslel se Miky. \u201eP\u016fjdeme tudy,\u201c m\u00e1vl sm\u011brem, kde cesta i p\u0159es v\u016fkol panuj\u00edc\u00ed temnotu o\u010dividn\u011b m\u00ed\u0159ila strm\u011b do svahu.<\/p>\n\n\n\n \u201eMyslel jsem, \u017ee t\u011b m\u00e1me m\u00edsto mapy,\u201c oval se te\u010f u\u017e vylo\u017een\u011b jedovat\u011b Bob. Nedivil jsem se mu.<\/p>\n\n\n\n \u017de p\u016fjdeme jen podle Mikyho orienta\u010dn\u00edho smyslu, byl jeho vlastn\u00ed n\u00e1pad. A proto\u017ee m\u011bl narozeniny a cht\u011bl se pochlubit m\u00edstem, kter\u00e9 ned\u00e1vno objevil, souhlasili jsme. Sou\u010d\u00e1st\u00ed hry byly vypnut\u00e9 mobily, kter\u00e9 n\u00e1m nav\u00edc hned zabavil, stejn\u011b jako utajen\u00fd c\u00edl cesty. J\u00edzdenky kupoval on, jen jsme mu na n\u011b dali pen\u00edze a ve vlaku jsme se nesm\u011bli d\u00edvat na n\u00e1v\u011b\u0161t\u00ed stanic. Dokonce n\u00e1s dok\u00e1zal tak zmanipulovat, \u017ee ani b\u011bhem dvou p\u0159estup\u016f jsme nepoznali, kam vlastn\u011b jedeme. Fakt tedy je, \u017ee jsme byli poctiv\u00ed, dr\u017eeli na n\u00e1dra\u017e\u00edch o\u010di p\u0159i zemi a nerozhl\u00ed\u017eeli se.<\/p>\n\n\n\n Ur\u010dit\u00e9 rozpaky p\u0159i\u0161ly u\u017e ve chv\u00edli, kdy n\u00e1s no\u010dn\u00ed vlak vyplivl do o\u010dima nepr\u016fchodn\u00e9 noci na zapadl\u00e9 zast\u00e1vce. Miky poprv\u00e9 zav\u00e1hal. Skoro nepost\u0159ehnuteln\u011b, ov\u0161em zdaleka ne naposledy, tak\u017ee jsem Bob\u016fv skepticismus ch\u00e1pal. Taky u\u017e jsem Mikymu smyslu pro orientaci ned\u016fv\u011b\u0159oval tolik jako ze za\u010d\u00e1tku. <\/p>\n\n\n\n Do kopce jsme sup\u011bli dlouho, m\u00e1m pocit, \u017ee tak hodinu \u2013 ale t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, proto\u017ee hodinky n\u00e1m Miky taky sebral. Pak p\u0159i\u0161la mlha, tak\u017ee u\u017e jsme nevid\u011bli skoro na krok. Mlha\u2026 Mo\u017en\u00e1 jsme sp\u00ed\u0161 vy\u0161plhali po kopci p\u0159\u00edmo do n\u00edzko le\u017e\u00edc\u00edch mrak\u016f. V\u0161echny n\u00e1s prostoupila vzdu\u0161n\u00e1 vlhkost, a i p\u0159es to, \u017ee n\u00e1s v\u00fdstup vcelku rozhicoval, jsme se rozklepali lezavou zimou.<\/p>\n\n\n\n \u201eP\u0159iznej to u\u017e, Miky,\u201c pronesl vy\u010d\u00edtav\u011b Bob. \u201eTy v\u016fbec nev\u00ed\u0161, kde jsme. Dovol\u00ed\u0161 n\u00e1m rozsv\u00edtit baterky, rozejdeme se po okol\u00ed, najdeme rozumnej flek na span\u00ed a z\u00edtra uvid\u00edme jak d\u00e1l. Co ty na to?\u201c<\/p>\n\n\n\n Miky ov\u0161em nesouhlasil.<\/p>\n\n\n\n \u201eTo bys m\u011b teda urazil,\u201c zazn\u011blo uk\u0159ivd\u011bn\u011b a zmizel n\u00e1m z dohledu. Na\u0161t\u011bst\u00ed mu k tomu vzhledem k okoln\u00edm podm\u00ednk\u00e1m sta\u010dilo p\u00e1r krok\u016f, tak\u017ee jsme ho hned dohnali.<\/p>\n\n\n\n \u201eTy mu v\u011b\u0159\u00ed\u0161?\u201c zeptal se m\u011b Bob bez ohledu na to, \u017ee n\u00e1s Miky sly\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n\n \u201eKdo se nept\u00e1 kde je, ten se neztratil,\u201c zkusil jsem zleh\u010dit situaci. Bob jen zamru\u010del a nechal m\u011b, a\u0165 jdu p\u0159ed n\u00edm.<\/p>\n\n\n\n \u201eNo a tady za chv\u00edli najdeme takovou m\u011blkou rokli a v n\u00ed je n\u00e1dhernej sroubek,\u201c rozmluvil se Miky. \u201eJe\u0161t\u011b kousek\u2026 A sakra.\u201c<\/p>\n\n\n\n Zastavili jsme t\u011bsn\u011b za n\u00edm, mlha se tu trochu rozplynula a my zjistili, \u017ee stoj\u00ed p\u0159esn\u011b na okraji kolm\u00e9 str\u017ee. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jak hlubok\u00e9 \u2013 mohly to b\u00fdt dva metry, ale klidn\u011b taky t\u0159eba sto. Nebezpe\u010dn\u00e1 byla tak jako tak.<\/p>\n\n\n\n \u201eHlavn\u011b tam nespadni,\u201c \u0159ekl starostliv\u011b Bob. \u201ePak bych t\u011b toti\u017e nemohl vlastnoru\u010dn\u011b za\u0161krtit.\u201c<\/p>\n\n\n\n Vycouvali jsme zp\u00e1tky a dali Mikymu je\u0161t\u011b \u0161anci \u2013 posledn\u00ed \u2013 ne\u017e na nejbli\u017e\u0161\u00edm vhodn\u00e9m m\u00edst\u011b zbudujeme p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky a vy\u010dk\u00e1me na r\u00e1no, kter\u00e9 b\u00fdv\u00e1 moud\u0159ej\u0161\u00ed ve\u010dera.<\/p>\n\n\n\n Cesta se te\u010f uk\u00e1zala b\u00fdt zna\u010dn\u011b pohodln\u011bj\u0161\u00ed. Vedla patrn\u011b po vrstevnici, ubylo kamen\u00ed. Dokonce se zvolna roz\u0161i\u0159ovala, tak\u017ee jsme za Mikym nemuseli \u0161lapat jeden za druh\u00fdm jako k\u00e1\u010d\u00e1tka na rajzu.<\/p>\n\n\n\n \u201eJojo, to si pamatuju, u\u017e tam budem,\u201c j\u00e1sal Miky. Bob na m\u011b vrhl pochybova\u010dn\u00fd pohled a j\u00e1 pokr\u010dil rameny. Pak jsme kupodivu doopravdy do\u0161li ke srubu.<\/p>\n\n\n\n Asi jsme Mikymu v\u00e1\u017en\u011b k\u0159ivdili<\/em>, pomyslel jsem si.<\/p>\n\n\n\n \u201eN\u011bkdo tam je,\u201c \u0161eptl ale, ne\u017e jsem se mu stihl omluvit.<\/p>\n\n\n\n Pravda. \u0160kv\u00edrami mezi kmeny tvo\u0159\u00edc\u00edmi srub prosv\u00edtaly tlumen\u00e9 paprsky. A okoln\u00ed vzduch napl\u0148ovala nezam\u011bniteln\u00e1 v\u016fn\u011b ohn\u011b.<\/p>\n\n\n\n Tak\u017ee stejn\u011b budeme stav\u011bt p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ky<\/em>, povzdechl jsem si potichu. Jestli jsou uvnit\u0159 v\u00edc ne\u017e dva lidi, na noc se tam nesrovn\u00e1me. A pokud to nejsou trampov\u00e9, ale t\u0159eba turisti nebo parti\u010dka puber\u0165\u00e1k\u016f z n\u011bjak\u00e9 vesnice pobl\u00ed\u017e, tak t\u00edm sp\u00ed\u0161.<\/p>\n\n\n\n \u201ePodej mi n\u016f\u017e,\u201c zazn\u011bl zevnit\u0159 hlubok\u00fd, drsn\u00fd hlas. \u201eTu nohu j\u00ed u\u0159\u00edznu.\u201c<\/p>\n\n\n\n Bob, kter\u00fd se u\u017e-u\u017e chystal zaklepat na dve\u0159e, strnul v p\u016flce nedota\u017een\u00e9ho pohybu.<\/p>\n\n\n\n \u201eMysl\u00ed\u0161, \u017ee je to bol\u00ed?\u201c usly\u0161eli jsme. \u201eZaj\u00edmalo by m\u011b, jestli vn\u00edmaj\u00ed, jak do nich \u0159e\u017eeme. Tak, a noha je pry\u010d. U\u017e to nen\u00ed takov\u00e1 krasavice jako d\u0159\u00edv.\u201c Posledn\u00ed slova zanikla v hroziv\u011b zn\u011bj\u00edc\u00edm sm\u00edchu. <\/p>\n\n\n\n \u201eMo\u017en\u00e1 to nebude srub, o kter\u00fdm jsem mluvil,\u201c sd\u011bloval n\u00e1m velmi, velmi ti\u0161e Miky, zat\u00edmco se kradl stranou. \u201eAsi jsem si p\u0159ece jenom spletl cestu.\u201c<\/p>\n\n\n\n Hlasy z nitra srubu se op\u011bt nechaly sly\u0161et.<\/p>\n\n\n\n \u201eAch jo, ta moje je \u00fapln\u011b k ni\u010demu\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eA pro\u010ds j\u00ed takhle zbyte\u010dn\u011b rozkuchal? Te\u010f je fakt na houby!\u201c A znovu ten sm\u00edch.<\/p>\n\n\n\n V hlav\u011b se mi za\u010daly honit divn\u00e9 my\u0161lenky.<\/em> A nejsp\u00ed\u0161 nejen m\u011b.<\/p>\n\n\n\n Spont\u00e1nn\u011b jsme se kousek vzd\u00e1lili a p\u0159ikr\u010dili se u kmene vzrostl\u00e9ho smrku opod\u00e1l. Za\u010dal jsem b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd za mlhu a tmu, kter\u00e9 n\u00e1s obklopovaly.<\/p>\n\n\n\n \u201eTo je divn\u00fd, co?\u201c Bob zn\u011bl ustaran\u011b.<\/p>\n\n\n\n \u201eKdy\u017e j\u00e1 nev\u00edm, tohle jsem je\u0161t\u011b nejedl,\u201c vstoupil mu do toho n\u011bkdo z nezn\u00e1m\u00fdch obyvatel srubu. Byli dost hlu\u010dn\u00ed, a tak jsme je sly\u0161eli i z na\u0161eho \u00fato\u010di\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n \u201eBude ti to chutnat, tohle je kamar\u00e1de fakt \u017er\u00e1dlo,\u201c odpov\u011bd\u011bl mu druh\u00fd. \u201eKdo jednou zkus\u00ed, ten zjist\u00ed, \u017ee cel\u00fd \u017eivot o moc p\u0159ich\u00e1zel. Prost\u011b dobrota.\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eSta\u010d\u00ed nedat na strach, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bco divn\u00fdho,\u201c dodal t\u0159et\u00ed hlas.<\/p>\n\n\n\n Miky se ot\u0159\u00e1sl. \u201eTaky m\u00e1te pocit, jako kdyby tam porcovali n\u011bjak\u00fd lidi a cht\u011bli je sn\u00edst?\u201c<\/p>\n\n\n\n Bob k\u00fdvl. \u201eJo. A je to asi blb\u00fd, ale mysl\u00edm, \u017ee policajti v tomhle kraji hledaj\u00ed dv\u011b turistky, kter\u00fd se nevr\u00e1tily dom\u016f\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eTo je klidn\u011b mo\u017en\u00fd,\u201c odtu\u0161il jsem a taky jsem se zachv\u011bl. Skoro v\u017edycky se n\u011bkde poh\u0159e\u0161uje n\u011bjak\u00e1 stopa\u0159ka nebo turistka. Bohu\u017eel jsem nad\u00e1n pom\u011brn\u011b barvitou fantazi\u00ed \u2013 a n\u011bkdy je mi to sp\u00ed\u0161 ke \u0161kod\u011b ne\u017e k u\u017eitku. Bezd\u011b\u010dn\u011b jsem nahmatal rukoje\u0165 no\u017ee na opasku. Neuklidnilo m\u011b to. P\u0159edstava, \u017ee by bylo nutn\u00e9 ho pou\u017e\u00edt na n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e na chleba se mi v\u016fbec nel\u00edbila.<\/p>\n\n\n\n A srub se znovu ozval. \u201eJe tu stra\u0161nej bordel. Ty hnusn\u00fd od\u0159ezky vyh\u00e1z\u00edm ven,\u201c prohl\u00e1sil kdosi a t\u00e9m\u011b\u0159 vz\u00e1p\u011bt\u00ed se otev\u0159ely dve\u0159e. Mlhavou temnotu prorazil tunel \u017elutooran\u017eov\u00e9ho sv\u011btla a v n\u011bm stanula tmav\u00e1 postava.<\/p>\n\n\n\n Trochu m\u011b p\u0159ekvapilo, \u017ee za jin\u00fdch okolnost\u00ed bych ji identifikoval jako trampa s kloboukem na hlav\u011b.<\/p>\n\n\n\n \u201eRozhod\u00edm to tu a zv\u011b\u0159 u\u017e si to p\u0159ebere,\u201c ozvalo se a n\u00e1s zas\u00e1hla spr\u0161ka drobn\u00fdch kousk\u016f \u010dehosi lehce navlhl\u00e9ho, vyd\u00e1vaj\u00edc\u00edho jakousi zn\u00e1mou v\u016fni\u2026 P\u0159ikr\u010dili jsme se a\u017e k zemi, j\u00e1 se vyd\u011bsil, co\u017ee n\u00e1s to trefilo \u2013 ale pak p\u0159i\u0161el z\u00e1blesk pozn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Bohu\u017eel to nen\u00ed pravidlem, ale ob\u010das mi n\u011bco dojde opravdu rychle. Jako te\u010f. N\u00e1hle v\u0161echno zapadlo do sebe a j\u00e1 se p\u0159estal b\u00e1t.<\/p>\n\n\n\n Zat\u00edmco nezn\u00e1m\u00fd dve\u0159e srubu op\u011bt zabouchl, u\u017e jsem byl na nohou a ne\u017e se kamar\u00e1di vzmohli na jakoukoliv reakci, st\u00e1l jsem u nich.<\/p>\n\n\n\n \u201eCo blbne\u0161,\u201c sly\u0161el jsem tlumen\u011b za sebou, kdy\u017e jsem zaklepal.<\/p>\n\n\n\n \u201eAhoj vespolek, pardi,\u201c zahalasil jsem a otev\u0159el doko\u0159\u00e1n.<\/p>\n\n\n\n Asi jsem to trochu p\u0159ehnal s familiernost\u00ed, uvnit\u0159 jsem se setkal s p\u0159ekvapen\u011b mrkaj\u00edc\u00edmi t\u0159emi p\u00e1ry o\u010d\u00ed chlap\u016f v mask\u00e1\u010dov\u00fdch bund\u00e1ch. Evidentn\u011b jsem je zasko\u010dil a nejsp\u00ed\u0161 i trochu vylekal. Aby ne, takhle mezi n\u011b vpadnout\u2026<\/p>\n\n\n\n P\u0159el\u00e9tl jsem spo\u0159e osv\u011btlenou m\u00edstnost pohledem \u2013 ano, m\u016fj \u00fasudek byl spr\u00e1vn\u00fd. Na stole p\u0159ed nimi le\u017eely v \u00fahledn\u00e9m po\u0159\u00e1dku naskl\u00e1dan\u00e9 houbov\u00e9 \u0159\u00edzky. Trochu podobn\u00e9 bedl\u00e1m, ale\u2026<\/p>\n\n\n\n \u201ePardon, \u017ee jsem k v\u00e1m tak vlet\u011bl,\u201c omluvil jsem se. \u201eS kamar\u00e1dy jsme zabloudili, a tak jsem byl jen nad\u0161enej, \u017ee jsme narazili na stejnou krevn\u00ed skupinu\u2026 Tramp\u016f u\u017e \u010dlov\u011bk dnes moc nepotk\u00e1v\u00e1. Copak to tu m\u00e1te za ba\u0161tu?\u201c S t\u011bmi slovy jsem uk\u00e1zal ke stolu.<\/p>\n\n\n\n \u201eTo jsou mas\u00e1ci? Muchom\u016frka r\u016f\u017eovka?\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eJo, jasn\u011b\u2026\u201c, do\u010dkal jsem se v\u00e1hav\u00e9 odpov\u011bdi. Mezit\u00edm za mnou dorazili i Bob s Mikym, kte\u0159\u00ed m\u011b necht\u011bli nechat ve \u0161tychu.<\/p>\n\n\n\n \u201eAhoj\u201c, pozdravili zp\u016fsobn\u011b. Z jejich hlas\u016f byla zn\u00e1t zna\u010dn\u00e1 \u00faleva, \u017ee p\u0159ed sebou vid\u00ed trojici na prvn\u00ed pohled norm\u00e1ln\u00edch lid\u00ed \u2013 dokonce tramp\u016f! \u2013 a ne bandu n\u011bjak\u00fdch hrdlo\u0159ez\u016f.<\/p>\n\n\n\n Zalomili jsme palce, zazn\u011bly na\u0161e i jejich p\u0159ezd\u00edvky. Ten s nejhrub\u0161\u00edm hlasem byl Medv\u011bd, stra\u0161ideln\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed sm\u00edch pat\u0159il nazrzl\u00e9mu Rastymu a posledn\u00ed sly\u0161el na osloven\u00ed Doktorskej.<\/p>\n\n\n\n Jak jsme se dozv\u011bd\u011bli, boudu \u2013 v\u00e1\u017en\u011b to byla sp\u00ed\u0161 bouda ne\u017e srub \u2013 postavili asi p\u0159ed rokem na m\u00edst\u011b, kam jezdili spole\u010dn\u011b u\u017e del\u0161\u00ed dobu. Doktorskej byl opravdu doktor \u2013 pracoval na pohotovosti, a proto\u017ee nem\u00edval moc voln\u00e9ho \u010dasu, nebyl zdaleka na v\u0161ech vandrech, kter\u00e9 jinak podnikali Rasty s Medv\u011bdem. Ti ov\u0161em b\u011bhem sv\u00fdch v\u00fdprav do zdej\u0161\u00edch les\u016f ne\u010dekan\u011b propadli nov\u00e9 v\u00e1\u0161ni \u2013 za\u010dali sb\u00edrat houby. Nau\u010dili se j\u00edst i druhy, kter\u00fdch se lid\u00e9 norm\u00e1ln\u011b boj\u00ed, t\u0159eba pr\u00e1v\u011b muchom\u016frku r\u016f\u017eovku, zvanou lidov\u011b mas\u00e1k. B\u011b\u017en\u00fd \u010dlov\u011bk ji od jin\u00fdch muchom\u016frek moc nepozn\u00e1 a re\u00e1ln\u011b u n\u00ed opravdu hroz\u00ed z\u00e1m\u011bna s jedovatou muchom\u016frkou tygrovanou \u2013 ale kdo jednou ochutn\u00e1, ten si ji zamiluje.<\/p>\n\n\n\n Na stole bylo v\u0161echno, co bylo pot\u0159eba \u2013 zat\u00edmco jsme se bavili, na\u0161i hostitel\u00e9 osolili a opep\u0159ili nakr\u00e1jen\u00e9 klobouky mas\u00e1k\u016f, pot\u0159eli je rozma\u010dkan\u00fdm \u010desnekem a obalili v trojobalu z mouky, vaj\u00ed\u010dka a strouhanky. B\u011bhem chvilky u\u017e \u0159\u00edze\u010dky l\u00e1kav\u011b sy\u010dely na p\u00e1nvi\u010dce nad mal\u00fdm krbem, seskl\u00e1dan\u00fdm z m\u00edstn\u00edho kamen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n \u201eOn Doktorskej se tohohle j\u00eddla trochu boj\u00ed,\u201c vysv\u011btloval Rasty, zat\u00edmco obracel \u0159\u00edzky. \u201ePrej na pohotovosti vid\u011bl dost lid\u00ed, co se v tom nevyznali a otr\u00e1vili se.\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eTo m\u016f\u017eu jen potvrdit,\u201c dal mu za pravdu ten o kom byla \u0159e\u010d. \u201eOtravy houbami jsou \u010dast\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e by si b\u011b\u017en\u00fd \u010dlov\u011bk mohl myslet.\u201c<\/p>\n\n\n\n Miky se rozesm\u00e1l. \u201eA my se b\u00e1li, \u017ee jsme narazili na partu kanibal\u016f\u2026\u201c<\/p>\n\n\n\n To si vy\u017e\u00e1dalo n\u00e1le\u017eit\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed. Ujal jsem se ho a kdy\u017e jsem skon\u010dil, sm\u00e1li jsme se v\u0161ichni.<\/p>\n\n\n\n \u201eTo je ale fakt dobr\u00fd,\u201c uznal pak Medv\u011bd. \u201eA vtipn\u00fd je i to, \u017ee jsme dnes ve\u010der cht\u011bli ofici\u00e1ln\u011b zalo\u017eit osadu. Jenom jsme v\u016fbec nemohli p\u0159ij\u00edt na to, jak si \u0159\u00edkat. M\u00e1m pocit, \u017ee jste n\u00e1s pr\u00e1v\u011b docela dost inspirovali.\u201c<\/p>\n\n\n\n \u201eT.O. Kanibalov\u00e9 fakt nezn\u00ed \u0161patn\u011b,\u201c nav\u00e1zal na n\u011bj Rasty. A i Doktorskej s n\u00edm souhlasil.<\/p>\n\n\n\n \u0158\u00edzky byly hotov\u00e9 a my se do nich hladov\u011b pustili. Byly vynikaj\u00edc\u00ed. A rozhodn\u011b jsme se neotr\u00e1vili. I kdy\u017e jsem si vzpomn\u011bl, \u017ee i j\u00e1 s\u00e1m jsem kdysi ze za\u010d\u00e1tku m\u00edval p\u0159i jejich konzumaci takov\u00fd divn\u00fd pocit\u2026 Muchom\u016frky se p\u0159eci nejed\u00ed, to v\u00e1m \u0159ekne ka\u017ed\u00fd. Rasty s Medv\u011bdem se ale vyznali, a tak n\u00e1s \u010dekala bezpe\u010dn\u00e1, a vzhledem k tomu kolik toho sesb\u00edrali, vskutku opulentn\u00ed hostina. B\u011bhem n\u00ed jsme pak utvrdili p\u0159\u00e1telstv\u00ed s nov\u011b vzniklou osadou, kterou nav\u0161t\u011bvujeme dodnes \u2013 v\u011bt\u0161inou v \u010dase, kdy ve zdej\u0161\u00edch les\u00edch m\u016f\u017eeme nasb\u00edrat mas\u00e1ky, abychom si p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdro\u010d\u00ed na\u0161eho setk\u00e1n\u00ed op\u011bt p\u0159ipravili j\u00eddlo, kter\u00e9 n\u00e1s tak ne\u010dekan\u011b dalo dohromady.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Klop\u00fdtali jsme nerovnou cestou a ka\u017edou chv\u00edli do sebe nar\u00e1\u017eeli. Na\u0161e o\u010di se sice cel\u00e9 ty dv\u011b hodiny pod zata\u017eenou no\u010dn\u00ed oblohou usilovn\u011b sna\u017eily p\u0159izp\u016fsobit, ale stejn\u011b jsem vid\u011bl asi jako kdybych m\u011bl na hlav\u011b pytel. \u201eTma byla tvrd\u00e1 jako kamen\u00ed,\u201c zadeklamoval jsem svoje obl\u00edben\u00e9 p\u0159irovn\u00e1n\u00ed. Sice vyp\u016fj\u010den\u00e9, ale\u2026 Pro\u010d ho nepou\u017e\u00edt, kdy\u017e se hodilo….<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_kad_post_transparent":"","_kad_post_title":"","_kad_post_layout":"","_kad_post_sidebar_id":"","_kad_post_content_style":"","_kad_post_vertical_padding":"","_kad_post_feature":"","_kad_post_feature_position":"","_kad_post_header":false,"_kad_post_footer":false,"_kad_post_classname":"","footnotes":""},"categories":[15],"tags":[],"class_list":["post-387","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-trampske-povidky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/387","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=387"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/387\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":388,"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/387\/revisions\/388"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=387"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=387"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/jirihons.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=387"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}